Lykantropia
Vlkodlaci jsou nejznámější a nejrozšířenější odrůdou řádu oblud, čeledi lykantrophae. Typickým projevem jejich metabolizmu je stejnojmenný jev - lykantropie. Lykantropie je projev nekontrolovatelné zvěroměny. Nejčastěji je tento jev vyprovokován vlivem přitažlivosti nejbližších vesmírných těles, jako je třeba měsíc. Ale je doložen i výskyt jedinců, kteří se podobně dokáží měnit vlivem prudkých duševních emocí, nebo dokonce i úmyslně. Lykantropie je snadno přenositelná a zahrnuje celou škálu projevů. Nejhlavnějším z nich je přejímání určitých dravčích instinktů, doprovázených i změnami fyziologickými a psychologickými.
V Evropě byla jednoznačně nejrozšířenějším druhem čeledi lykantrophae vlčí varianta tzv. vlkodlaci. Základním projevem lykantropie je dvojí existence postižené osoby, kdy většinu času setrvává v původní lidské podobě, ale v okamžiku, kdy začnou působit jevy, které katalyzují lykantropní proces, proběhnou v organismu změny vedoucí k proměně ve vlkodlaka. Postižená osoba často ani neví, že ke změnám dochází. Po odeznění procesu, kdy se organismus vrací k původní podobě se dotyčný cítí vyčerpaný. Typické projevy lykantropie vlčího typu je například tráva v posteli, nebo krvavé skvrny na těle a zbytcích oděvu, či dozvuky lovu v podobě snu.
Změny které nastávají spuštěním přeměny jsou dvojího druhu. Změny fyziologické jsou většinou popisovány, jako například prodlužování končetin, drápů a zubů, často provázené úpornými bolestmi. Prodlužování chlupů až do podoby jakési hrubé srsti a to včetně kůže, která byla předtím naprosto neochlupena.
Součástí přeměny končetin, která vesměs vedla k získání vyšší síly i obratnosti, byla i změna smyslového vnímání, zejména čichu a sluchu.
Pokud změny v oblasti fyziologické byly u vlkodlaka radikální, byly pak změny v oblasti psychologické přímo explozivní. I z člověka nejmírnější povahy se stával působením přeměny na vlkodlaka predátor nejhrubšího zrna. Vlkodlak, kterého lidé často připodobňují k vlkům, má na rozdíl od této šelmy jisté typické projevy. Nikde nebyl například zaznamenán projev jakéhokoliv rysu sociálního chování, či dokonce formování vlkodlačích smeček (jedinou výjimkou v tomto směru je úsměvný film o vlkodlacích holywoodské provenience v hlavní roli s Jackem Nicholsonem pozn. aut.). Vlkodlak je zkrátka typickým samotářem, jak tomu ostatně napovídá i způsob rozmnožování (viz. níže). Dalším typickým rysem vlkodlaka je způsob jeho lovu. Zdá se, že psychologické změny způsobené vlkodlačí přeměnou sice mění člověka v dravce a zbavují ho jakýchkoliv citových projevů a významně omezují jeho pud sebezáchovy, ale zároveň nijak neomezují jeho inteligenční schopnosti a dokonce mu umožňují využívat i paměti získané v normálním stavu. Právě tato vlastnost činí vlkodlaka tak nebezpečným. Lovící vlkodlak pak neloví pro potravu, ale pouze pro samotnou rozkoš ze zabíjení. Oběti si nevybírá.
Komentáře
Přehled komentářů
vlkodlaci mě hrozně zajímaj,třeba jak se proměňujou ,kdo se může stát vlkodlakem,jak se lidé chovaj když sou vlkodlaky atd moc mě fasinují...
vlkodlaci mě fascinujou
(petra, 12. 11. 2008 20:43)